Level 1 | Ti, kteří na mě jako na dítě měli vliv, byli registrovaní katolíci a babička trochu fanatička, registrovaná v nějakém civilním řádu (to jsou lidi kteří udělají veřejný slib, že budou činit nějaké náboženské úkony, dodržovat určitá pravidla chování). Musel jsem chodit o prázdninách každý den do kostela ministrovat, babička ze mě chtěla mít (katolického) kněze.
Jsem pokřtěný katolík, ale podařilo se mi snad pochopit i ty, kteří jsou jiných názorů. Výjimečně znamená slovo Bůh Boha Stvořitele, něco jako nekonečnou, člověku evidentně nakloněnou potenci, zdroj naší existence. Zpravidla ale slovo Bůh znamená IDEÁLNÍ ČLOVĚK: souhrn principů, kterým každý člověk podléhá, kterým všichni podléháme. A poznání těchto principů usnadňuje orientaci v životě, rozlišování možností, jak se zachovat všude tam, kde je třeba se rozhodovat, zejména tam kde musíme vybrat jednu ze dvou na první pohled špatných alternativ. (Zeptal jsem se o přestávce na školení "Stupidita ve škole a po škole" lektora pana Františka Koukolíka: Zjednodušuje věřícímu jeho víra život? Odpověděl: Ano! Jen si dejte pozor na to, čemu věříte, abyste se totiž nedostal na scestí!) Myslím si, že ateistům pomáhá k dobrému životnímu pocitu představa, že mohou cokoli, co zrovna chtějí. Kdo věří v Boha a čte Bibli taky ví, že může cokoli, ale určitá jednání mají dle Bible určité, nikoli ihned patrné důsledky, některé z nich jsou velmi žádoucí, jiné velmi nežádoucí, a podle těchto předem tušených důsledků věřící s nadhledem volí své jednání. Přítomnost na bohoslužbách Vám zajišťuje příležitost opakovaně vnímat a promýšlet si to, co tam slyšíte. Kázání, která jsou součástí bohoslužby, by Vám měla být úvodem k Bibli.
1. Nemusíte být pokřtěná. Podstoupením křtu dáváme až následně veřejně najevo, že si uvědomujeme, že naše existence, odehrávající se v lidské společnosti, znamená automaticky díky našim příbuzenským, zaměstnaneckým, občanským aj. vazbám a i např. rodičovským povinnostem, že musíme upřednostnit některé lidi na úkor jiných. Anebo že musíme zabíjet živé tvory, abychom se nasytili (zabíjení pro nutnou stravu Bible nezakazuje). S výkřikem "Proč? Já za to nemůžu! Musí to tak být?" se obracíme na Ježíše, a on odpovídá "Já vím, jinak to při stvoření vašeho světa ale udělat nešlo, to je dědičný hřích, snášet vaši lidskou podstatu, je to cena, kterou všichni lidé platí za to, že smějí žít. Při křtu se rozdělujeme o odpovědnost za zdejší problémy s naším Stvořitelem. Za náš slib, že Stvořiteli nebudeme vyčítat, že se musíme na tyto věci dívat, získáme od něj sílu přijmout všechny nedokonalosti stvoření, protože vnímáme jeho lásku k nám, bez které bychom prostě neexistovali.
2. Berte bohoslužby jako možnost ujasňovat si svůj vztah k Bohu. Až o Bohu budete víc vědět, tak si při bohoslužbě můžete ujasňovat svůj vztah nejen k Bohu, ale i k lidem, kteří se Vám Boha snaží přiblížit. Možná nejsou dokonalí, ale to co Vás s nimi spojuje, je ochota naslouchat mu. obvykle se tak aspoň tváří:)
3. Dospělý člověk vyzařuje to, jak a o čem přemýšlí a ovlivňuje tak svět. Otčenáš je zhuštěná výpověď o našem názoru na Boha a o našich snahách, které s ním souvisí. Je to modlitba "odborníků". Měla byste vědět o čem je, a než to zjistíte, dávno se ho naučíte.
4. Záleží jen na tom, co dělají ve chvíli, kdy mluvíte sprostě, Vaše čakry, tedy záleží na tom, jaký cit je za danou představou. Nejhorší by byla čistá nenávist, to by byl jasný hřích. Mluvit sprostě či klít, tím obvykle dáváte najevo svou bezradnost, netrpělivost, nekonstruktivnost. Nadávky jsou mosty, a když si přes ně zkracujete cestu, přehlédnete detailní skutečnost, která je tam daleko dole, Vám nepřístupná... Sama sobě tak škodíte. Dobře, nevíte, proč ten blb Vás nezdraví a jen se na Vás jedovatě dívá. Sáhněte do svých zásob přísloví, třeba: Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem. Chléb je něco, co každý potřebujeme. Nepostrádá náhodou ten blb od Vás něco, co každý potřebujeme, na co každý máme nárok? Neupíráte mu nějak jeho chleba?? Věřící se chce přičinit o společné dílo s Bohem už tady na světě a má-li dost energie, jde do toho a hledá řešení. Je spoluzodpovědný za výsledek. |